Tak a dáme si čajíček Yellow Label od Liptonu, jak já ho miluju, sice nemam mlíčko, ale koho to zajímá. Co jsem to vlastně chtěl napcat? Jejda já se ale sklerotik, aha už vim, takže pozorně čtěte a vyvarujte se všeho co bude následovat, můj příbjech berte s rezervou, jelikož je zaujatej, ale vy sami byste asi byly taky.

Lidé, slyšte příběh, jehož počátek sahá do dob, kdy slavný Commodor vzkvétal, scéna se činila a AGA mašiny nebyly tak obvyklé jako dnes, tento příběh se začal odehrávat na pozadí zániku basikovské skupiny působící na Atari a říkající si The Star Software, jejíž členem jsem byl já, později nechvalně proslulý alkoholilk Hologram.

Byl sychravý listopad roku 1991 a já vlastnil skvělej komp Atari 130 xe a snažil jsem se něco dělat, tedy začít dělat pokračování své boží textovky Debil's action, kterou jsem na konci října dodělal a vypustil se svým kamarádem Vládíkem Nejedlým pod halvičkou skupiny The Star Software. Tehdy jsem už věděl co je to Amiga, byla mým tajným snem, tehdy jsem si odkoupil komerční verzi textovky Zničte Saddáma Husajna, od Tomáše Balona (TOMBA/AGONY), který už vlastnil Amigu a tak kazetu s textovkou nepotřeboval a tak mi ji odprodal za symbolický peníz i s licencí. Ale ouha, hra měla čtyři díly a já dohrál první, druhý, třetí ale čtvrtý však nešel nahrát, chyba na páce a to veliká, že to nešlo nijak dát dohromady a tenkrát někdy na začátku prosince jsem si koupil Annoci a tam byl inzerát nabízející textovky na Atari, včetně Saddáma Husajna. Odepsal jsem na adresu Václav Koula, Wilsonova 521, 274 01 Slaný. Tak a tímto počinem vše začalo, temná doba mé tvorby i když to se projevilo až skoro za sedm let.

Přišla mi odpověď, kterou vám budu doslova citovat:

Ve Slaném dne 7. 12 .1991

Vážený pane,

Velice mě těší Váš zájem o textové hry. 4. díl hry Zničte Saddáma Husajna samozřejmě vlastním a rád ho s Vámi za něco vyměním. (po přečtení techto řádek mi to mělo dojít, ale nedošlo!) Velice by mě také potěšilo, kdybyste měl zájem se mnou spolupracovat. Jsme oba dva příznivci textovek, proto bychom si rozuměli. Mohli bychom spolupracovat tak, že bychom si vyměňovali nejnovější textovky. Já právě dokončuji svou textovku s názvem MINSTER OF MONSTER (sedm let :)))), která určitě vzbudí zájem (to ano). Pokud byste mi pomohl nějakou dobrou radou, určitě byste nelitoval (ano teďka lituju). Měl bych velký zájem na dlouhodobé vzájemné spolupráci (to se taky stalo). Scháním nějakého slušného programátora /basic i stroják/, se kterým bych mohl vyrábět jednu supertextovku za druhou (to se nikdy nestalo). Rád bych ještě poznamenal, že nechci vyrábět tetxtovky typu SPACE 1999 nebo JMÉNO RŮŽE (kdo zná ví o co jde, kdo ne, jeho smůla).

P.S.: Jakékoliv textovky, které nejsou na mém seznamu jsem ochoten odkoupit.

Děkuji

V. KOULA


To byl doslovný přepis dopisu, který mám jediný uchován z dob Atari, to aby každý věděl a hlavně se vyvaroval všeho co bude následovat. BTW texty v závorkách jak jste jistě poznali jsou moje s odstupem doby.

Slovo dalo slovo a Venda ke mě přijel na Kladno, se spoustou softu, kterej jsem neměl a chtěl se mnou spolupracovat. Tehdy opravdu dělal textovku Minster Of Monster, něco na způsob dungeonu, já mu poskytl tipy a triky jak na Atárku instalovat jinej font a to bez nejmenších problémů a taky havně rychle a spolupráce se rozjela, Venda, tenkrát si však neříkal Plastik (záměrně píšu s K), co čert nechtěl na demo k Minsteru se mu ozvala spousta lidí a jemu stoupla sláva do hlavy a začal na všechno kašlat a jen kecat, sice je fakt, že vymyslel engine k textovkám, který je použit v mých Amiga projektech, ale jediný co tam je použito je manipulace s předměty, tenkrát jsem prostě nedokázal naprogramovat pokládání, jak jednoduché. Ale vemte si, že jsem chodil do osmý třídy a bejzik jsem se učil z anglickýho manuálu.

Tenkrát jsme poznali i Petra Nováka ze Pcher, který vymejšlel boží scénáře, které byly nenávratně ztraceny v Koulově bermudském trojůhelníku. Měli jsme v krátké době vypustit textovku Četa, Pindy Jones, Terminaror 2 či Prisoner of the Universe, ale jak jsem řekl scénáře zmizely, respektive jsou ještě někde u Plastika, kdo ví.

V té době Vaška vykradli a šlohli mu celý Atari, ale jeho mamuška (jak já jí lituju, ale geny jsou geny) mu koupila počítač nový. To už se začal rýsovat projekt Toayen, byl to Plastikův vynález, to se musí nechat a on se pojmenoval Plastic a já Hologram, dle vzoru Amigy, jelikož nás do značné míry ovlivňovala.

Na sklonku prázdnin roku 92 si i on Amigu pořídil, samosebou pjetikilo, s megem ram a modulátorem, to aby mu prý chodil Demomaker a začal dělat na Amigu dema (jenom dělat). Tehdy se poprvé setkal s Amosem 1.3 a snažil se také o tvorbu diskmagu, dle Guru vzoru. Projekt se jmenoval RESETOR, to je složení loga RED SECTORU, protože tenkrát vykradl jejich grafiku z Demomakeru :))))

Já byl tenkrát ještě na Atari a tak jsem pokračoval ve tvorbě textovek sám, ale co Plastik nechtěl vymyslel projekt Toayen In Action, samo sebou se to mělo dělat jak na Atari tak na Amigu. Na Atari to nikdy nevyšlo, protože když to měl dělat, tak se vymlouval, že mu nefunguje kazeťák a že má nový hry na Amigu. Já už v té době jsem spoulupraval na předělávce svých věcí z Atari pro Amigu a byla to Debil's Action a to napsaná v GFA, celý týden jsem to dělal u Vládíka Nejedlýho na chatě, je fakt, že se zdrojáky ztratily s velým krachem mýho hadru loni v lednu. Tenkrá jsem se taky setkal se simulátorem F - 15 2 a to už jsem musel mít i já Amigu.

Na podzim roku 92 byla a já měl k dispozici GFA, kde jsem předělal Toayen in Action, mimochodem tenkrát jsem napsal scénář já a kopii půjčil Plasticovi, a hádejte co se s ní stalo? No přeci ji ztratil.

V 93 se konečně rýsoval projekt Resetor, do kterýho byla zatažena celá kladenská scéna. Nikdy, říkám nikdy jsme neviděli nic jinýho než jinak udělaný intro. A tak příspěvky jsem daroval do AWB 3, tam to aspoň vyšlo a taky něco do Exitu. Po Resetkání Jaro 92 se Toayen neslavně proslavil na scéně a to tak, že jsme se nejvíce vožrali (ech teda já).

Léta plynula a jedinou věc co jsem ještě viděl byl amosový prográmek Lupa, kterej rád nahraju k nahlédnutí, jednalo se vo hranatou lupu která zvěčovala vobrázek vorla vod Tomby, taky tenkrát spatřil světlo světa Future System na tvorbu textovek, respektive jen jeho engine. Který měl být hlavní motor pro hru Toayen In Action 3 aneb Pátrání po druhém díle. Nikdy nebyla napsaná protože scínář zase zmizel v Plastikově bermudském trojůhelníku. To bylo všechno co kdy Plastik udělal, sice jsem zapomněl na intra pro Bombera, za který si nechal nehorázně zaplatit, ale to bylo vše a tak na sklonku roku 94 jsem Toayen opustil a odešel do Squadreamu.

Pod Squadreamem jsem vypustil svou textovku Na Resetkání 94. O ní se Plastik vyjádřil, cituji: To je můj engine! Neměl pravdu byl můj a to on věděl. Jenže v roce 95 se Squadream rozpadl a já na Amigu začal srát až do doby, kdy jsem si pořídíl dvanáctikuli. To jsem opět byl v Toayenu a snažil se něco vypotit, a to se mi povedlo, samosebou že to bylo lamtro Čekejte, tím jsem se opět vrátil na scénu.

No a následovalo vypuštění textovky Re setkání 98, to se o ní vyjářil Plastik tak, že řekl: "Kde je moje jméno v titulkách?" Já mu oponal, že na hře nic nedělal, ale on na to: "No a co, já tě taky píšu všude!", to je fakt, ale psát mý jméno do modulů, který ukradl a nestoudně předělal a pak se pod to podepsal, zářný příklad je třeba It's My Life. Tak to už mě začal Plastik srát a to nemístně.

Stále jsem optimisticky doufal, že se to změní a že Toayen bude vesele vyadávat své produkty, ale to by nesměl přijít 27. duben 1998 (mimochodem měl jsem ten den svátek, samo sebou že mi to prase nepopřálo) a já se vydal svou zkázonosou pouť do Slanýho za Plastikem, jednak z aprací, kterou mi on dohodil a jednak se něco stáhnout a zaserfovat na Inet. Z práce sešlo, jelikož chtěli lidi až na konec prázdnin a druhak z Inetu sešlo, protože Plastik nechal klíče od bytu doma a tak musel rozmlátit dveře lopatou. Trosky dveří jsem mu pomohl uklidit, a těšil se na Inet. Jenže on opět nestoudně vysál můj hadr jak upír maldičkou pannu a on mi nahrál jen pár píčovin, jako je trackerovský extension do Amosu, který nejde zkompilovat a další braky, co mi jenom zhroutili disk.

Na Inet se bál, protože se měla oběvit jeho máti a za ty dveře by ho zabila, škoda že to neudělala.

Plastik si vesele ve svém kutlochu, nebo spíš lepší výraz by byl skládka, pouštěl megamoduly a já po něm chtěl ať prý najde kartridž do Atari s Turbem, on že ne, já že si ho najdu sám, ale on mi zavřel ruku do šuplíku. To mi nasralo a tak jsem odjel.

Šancí dostal Plastik dost a tak jsem se rozhodl, že se na něj vyseru a vyhodim jej z Toayenu, anebo ještě lépe odjdu k někomu lepšímu. Možná že bych si taky založil skupinu vlastní.

Ještě k těm šancím, 9. prosince 1997 jsem mu sal ultimátum, že pokud neudělá něco do 14 dnů, tak s Toayenem končím, do dnešního dne se tak nestalo a to máme 13:10:53 29 Duben 1998.

Sami vidíte, že nemá smysl nějak dál pokračovat a přivozovat si zbytečný deprese, tím, že za ním budu jezdit, on je totiž děsně línej a strašnej bordelář. A tak teď veřejně vystupuju z Toayenu!!!

Momentálně si říkám Hologram of exToayen.

Už v roce 93 se po Kladně povídalo: Co nechceš to půjč! Viz. Koula ze Slanýho!

Takové zkušenosti s ním měli všichni. Nechci pomlouvat, ale každej máme doma ve svým pokojíku bordel, a nepořádek, ale abysme chodili doma v botách z ulice házeli, vajgly na podlahu a neuklízeli deset let v celém bytě, návštěva aby se bála umýt v umyvadle, protože by ji mohlo něco uštknout, no prostě hadí doupě. To podotýkám žije s rodiči. Ale co naděláme s geny?!

Za války Němci vylepovali plakáty na komunismus a ty zněly: Komunismus. Zachvátí-li tě zahneš!

A já dodávám: Plastik / Toayen. Zachvátí-li tě zahyneš!

Asi jako já a tak opravdu to myslím smrtelně vážně, dejte si na Plastika pozor, je nebezpečný. Matka o něm kdysi prohlásila, Vždyť je to sedlák a čouhaj mu brambory z kapes, to je fakt. A není všechno zlato co se třpytí.

Za svým názorem si stojím a ať mi nikdo neoponuje!

Podepsán Hologram of exToayen vlastní rukou.