Re: Motorola VS Intel

[Michal Kara <lemming@k332.feld.cvut.cz>]

> *Uboha instrukcni sada. Par pouzitelnych instrukci, ktere nic neumeji
>  maji za nasledek ,ze vysledny kod narusta do obludne velikosti. Vetsina
>  komplexnejsich instrukci je nekolikanasobne pomalejsi, nez jejich
>  ekvivalent poskladany z jednotlivych instrukci.
  Co se tyce dovednosti instrukci, jsou procesory vicemene ekvivalentni.
Vyse uvedene je pouha demagogie - uved (prakticky) priklad.

> *Nesmyslne OP-kody. Spusta instrukci ma 8-bitovy Op-kod, vysledkem je,
>  ze nasledne ulozeny 32bitovy ukazatel se cte z LICHE adresy! Slozitejsi
>  Op-kody jsou pak ruzne dolepovany pridavnymi kody apod. Vysledkem je
>  neskutecny chaos, ktery se obtizne rozsiruje.
   Vetsina ma dvojbajtovy opkod. BTW: V uvedem prikladu se provedou
pouze dve cteni. Intel si ty tri bajty "zapamatuje".

> *Minimum adresovacich modu.Vypocet efektivni adresy se provadi asi 5
>  zakladnimi mody. Zbytek se musi kombinovat, coz u tak nizkeho poctu
>  registru vede k dalsimu hrabani do pameti.
   Chybi lepsi postinkrement a predekrement, to ano. Ale adresnich
modu je docela dost (Napr: [EBX+2*EAX+4] ).

> *Neschopny pipeling. To cemu se rika zpracovani nekolika instrukci
> soucasne
>  je Intelu odepreno.Parovat se totiz daji jen tzv. jednoduche instrukce,
>  kterych je jen hrstka a jejich soucasne pouziti za sebou v kodu je asi
>  tak pravdepodobne jako ze Microsoft vytvori kvalitni operacni system.
  Parovat se daji vsechny instrukce krome matematickeho koprocesoru
a privilegovanych instrukci (kterych je malo).

> *Debilni mnemonika. To sice neni chyba hardwaru, ale naprosto to
> znemoznuje
>  trochu rozumne programovani. Priklad CMPXCHG8 - to je instrukce co ?
>  Jednotlive prefixy a suffixy instrukci jsou vymysleny tak nelogicky, ze
>  si je clovek musi pamatovat vsechny.
  To neni vec procesoru ale assembleru.

> *Neschopnost presouvani dat. U Intelu zcela chybi adresni mod na
>  presouvani z pameti do pameti, ci prace s obema operandy v pameti.
>  Retezcove instrukce, ktere to umeji jsou neskutecne pomale, coz jejich
>  pouziti vylucuje.
  Zas tak pomale nejsou. MOVS je rychlejsi nez pres registry.

> *Slozite deleni/nasobeni. Tyto instrukce maji u Intelu takova omezeni,
>  ze samotnemu vypoctu musi predchazet cela rada pripravnych praci
> spojena
>  s presouvanim z registru do registru apod. protoze na tyto operace jsou
>  napevno prideleny registry.
   IMUL funguje pro obecne registry. (IMUL EAX,EBX,ECX)

> *Neexistence podminenych smycek. Vetsinu casu CPU stravi v nejake smycce
>  u Pentia je zakladni instrukce LOOP pomalejsi, nez "sub cx,1 ; jne
  Pokud pises takto, tak se nedivim. Pouzivej DEC CX. BTW: Existuje
LOOPZ a LOOPNZ.
> Loop"
>  podminena smycka je jen jedna a to pouze nenulovym vysledkem a je asi
> 3x
>  pomalejsi nez ekvivalen z jednotlivych instrukci !
> *Pomale prepinani mezi rezimy. Intel ma spoustu pracovnich modu (dokonce
> i
>  mod 8086 :-))) ,ktere se musi v pripade Microsoftich systemu neustale
>  prepinat, coz je neskutecne pomale.
  Prepinani trva asi 200-500 taktu. Je to (na 200MHz) moc? (To je
ovsem vcetne obnoveni registru atd.)

> *Neschopne MMU. Sice o nem moc nevim, ale pri porovnani se schopnostmi
> MMU
>  Motoroly je to uplne srandovni.
  Co chybi? Ochrana pameti na urovni strankovani je docela dobra.

> *32-bitove registry. Samozrejmost u 32-bitoveho CPU, ale naprosty
> nedostatek
>  v pripade konkurovani RISCum.Take to silne zpochybnuje 64-bitovost
> techto
>  procesoru.
  Motorola (680x0)( ma 64-bit?

> *Vysoka vyrobni cena, chybovost a naprosta impotence jasne odsuzuji
>  Pentiovou radu k zaniku.
> 
  Vyrobni cena je nizsi nez u Motorol apod. Je to take dano objemem
vyroby, to je fakt.

  Intel nepovazuji za nejlepsi, sam vim jak spatne se na nej
v porovnani s Motorolou programuje, ale dovolil jsem si (po konzultaci
s lidmi jenz Intel OPRAVDU znaji) provest opravu.

					Michal Kara alias lemming