Re: Motorola VS Intel

[Filip Doksansky <glassim@mbox.vol.cz>]

> 
> > *Uboha instrukcni sada. Par pouzitelnych instrukci, ktere nic neumeji
> >  maji za nasledek ,ze vysledny kod narusta do obludne velikosti. Vetsina
> >  komplexnejsich instrukci je nekolikanasobne pomalejsi, nez jejich
> >  ekvivalent poskladany z jednotlivych instrukci.
>   Co se tyce dovednosti instrukci, jsou procesory vicemene ekvivalentni.
> Vyse uvedene je pouha demagogie - uved (prakticky) priklad.
> 

Priklady:
LOOPZ,LOOPNZ,LOOPE,LOOPNE                8 taktu !!!!
 je 2x rychlejsi porovnat a pak skocit.....

MOVZX     3 takty   =    xor  eax,eax ; mov al,bl (ax,bx) apod   2 takty

STOSB STOSW STOSD  3 takty  =  mov [edi],al(ax,eax) ; inc edi 2 takty

Tech pripadu je daleko vic ! Mozna ti pripada jeden takt smesny, ale pri
takovym texture-mappingu to je 30% rychlosti ! Takze nevim co je
demagogie ?


> > *Nesmyslne OP-kody. Spusta instrukci ma 8-bitovy Op-kod, vysledkem je,
> >  ze nasledne ulozeny 32bitovy ukazatel se cte z LICHE adresy! Slozitejsi
> >  Op-kody jsou pak ruzne dolepovany pridavnymi kody apod. Vysledkem je
> >  neskutecny chaos, ktery se obtizne rozsiruje.
>    Vetsina ma dvojbajtovy opkod. BTW: V uvedem prikladu se provedou
> pouze dve cteni. Intel si ty tri bajty "zapamatuje".
> 
 Napr. absolutni skok (jmp seg:off) ma 8-bitovy Op-kod. A techto
instrukci je
 napr. v DOSu pomerne DOST hodne.

> > *Minimum adresovacich modu.Vypocet efektivni adresy se provadi asi 5
> >  zakladnimi mody. Zbytek se musi kombinovat, coz u tak nizkeho poctu
> >  registru vede k dalsimu hrabani do pameti.
>    Chybi lepsi postinkrement a predekrement, to ano. Ale adresnich
> modu je docela dost (Napr: [EBX+2*EAX+4] ).
> 
Zrejme jsi nikdy nepsal v assembleru na Motorole, protoze srovnavat
takovehle
zakladni rezimy s Motorolou mi pripada dost divny. Uz jenom to, ze v
protected
modu se nemuze pouzivat 16-bitovy offset v efektivni adrese je primo
zlocin !
A co teprve bazovou adresu v promeny v pameti ! O tom se muze Pentiu jen
zdat

> > *Neschopny pipeling. To cemu se rika zpracovani nekolika instrukci
> > soucasne
> >  je Intelu odepreno.Parovat se totiz daji jen tzv. jednoduche instrukce,
> >  kterych je jen hrstka a jejich soucasne pouziti za sebou v kodu je asi
> >  tak pravdepodobne jako ze Microsoft vytvori kvalitni operacni system.
>   Parovat se daji vsechny instrukce krome matematickeho koprocesoru
> a privilegovanych instrukci (kterych je malo).

NEDAJI ! Tady je vypis:
mov,alu,inc,dec,push,pop,lea,jmp,call,jcond,nop

Tak to rozhodne nejsou VSECHNY instrukce, jak tvrdis......

> 
> > *Debilni mnemonika. To sice neni chyba hardwaru, ale naprosto to
> > znemoznuje
> >  trochu rozumne programovani. Priklad CMPXCHG8 - to je instrukce co ?
> >  Jednotlive prefixy a suffixy instrukci jsou vymysleny tak nelogicky, ze
> >  si je clovek musi pamatovat vsechny.
>   To neni vec procesoru ale assembleru.
> 
Jenomze je to napevno zavedeny a jiny assemblery neexistujou. To si mam
kvuli tomu
napsat vlastni ?????


> > *Neschopnost presouvani dat. U Intelu zcela chybi adresni mod na
> >  presouvani z pameti do pameti, ci prace s obema operandy v pameti.
> >  Retezcove instrukce, ktere to umeji jsou neskutecne pomale, coz jejich
> >  pouziti vylucuje.
>   Zas tak pomale nejsou. MOVS je rychlejsi nez pres registry.
> 
MOVS a CMPS jsou jediny pouzitelny, jinak je to rychlejsi prez registry.


> > *Slozite deleni/nasobeni. Tyto instrukce maji u Intelu takova omezeni,
> >  ze samotnemu vypoctu musi predchazet cela rada pripravnych praci
> > spojena
> >  s presouvanim z registru do registru apod. protoze na tyto operace jsou
> >  napevno prideleny registry.
>    IMUL funguje pro obecne registry. (IMUL EAX,EBX,ECX)
> 
> > *Neexistence podminenych smycek. Vetsinu casu CPU stravi v nejake smycce
> >  u Pentia je zakladni instrukce LOOP pomalejsi, nez "sub cx,1 ; jne
>   Pokud pises takto, tak se nedivim. Pouzivej DEC CX. BTW: Existuje
> LOOPZ a LOOPNZ.

Ano, ty zabiraji 8 taktu...dekuji nechci......
to DEC CX je skutecne rychlejsi

> > Loop"
> >  podminena smycka je jen jedna a to pouze nenulovym vysledkem a je asi
> > 3x
> >  pomalejsi nez ekvivalen z jednotlivych instrukci !
> > *Pomale prepinani mezi rezimy. Intel ma spoustu pracovnich modu (dokonce
> > i
> >  mod 8086 :-))) ,ktere se musi v pripade Microsoftich systemu neustale
> >  prepinat, coz je neskutecne pomale.
>   Prepinani trva asi 200-500 taktu. Je to (na 200MHz) moc? (To je
> ovsem vcetne obnoveni registru atd.)

  Ano, to je opravdu moc !

> 
> > *Neschopne MMU. Sice o nem moc nevim, ale pri porovnani se schopnostmi
> > MMU
> >  Motoroly je to uplne srandovni.
>   Co chybi? Ochrana pameti na urovni strankovani je docela dobra.
> 
> > *32-bitove registry. Samozrejmost u 32-bitoveho CPU, ale naprosty
> > nedostatek
> >  v pripade konkurovani RISCum.Take to silne zpochybnuje 64-bitovost
> > techto
> >  procesoru.
>   Motorola (680x0)( ma 64-bit?
> 
 Samo, ze ne. Ja tady pouze argumentuji na nazory A.Petricka, ktery
tvrdi ,ze
Pentium strci RISC do kapsy.

> > *Vysoka vyrobni cena, chybovost a naprosta impotence jasne odsuzuji
> >  Pentiovou radu k zaniku.
> >
>   Vyrobni cena je nizsi nez u Motorol apod. Je to take dano objemem
> vyroby, to je fakt.

Cena Pentia je asi 3x vyssi nez u PowerPC. A vim to moc dobre, protoze
pracuju
u firmy, ktera je dealerem PowerPC motorol.


> 
>   Intel nepovazuji za nejlepsi, sam vim jak spatne se na nej
> v porovnani s Motorolou programuje, ale dovolil jsem si (po konzultaci
> s lidmi jenz Intel OPRAVDU znaji) provest opravu.
> 
>                                         Michal Kara alias lemming

 Tak to tem lidem, kteri Intel OPRAVDU znaji doporucuji precist si knihu
"Mikroprocesory
Intel Pentium a spol." Jsou tam totiz ponekud odlisne informace........

		FiDo of INSANITY